VRTANÉ STUDNY
Zajistím pro Vás studnu "na klíč". Spolupracuji s externí vrtnou firmou, jejíž kvalitu mohu garantovat.
Mít na studnařské firmě nezávislého hydrogeologa se může finančně dost vyplatit (více viz níže). Obstarám za Vás kompletní inženýring vrtané studny (veškeré "papírování", tj. hydrogeologický posudek, projektovou dokumentaci i úřední agendu - podání všech žádostí, zajištění povinných stanovisek, vyjednání souhlasů, zkrátka vše až po kolaudaci).
Vrtací práce pak pod mým dohledem provede vrtná osádka. Celé Vaše angažmá spočívá ve vystavení plné moci pro jednání s úřady.
Cena za vrtanou studnu je individuální zejména v závislosti na potřebné hloubce, která zase závisí na místních geologických podmínkách (typ horniny, staří, tedy i míra rozpukání) a dále na terénní pozici (jestli jste na kopci, na svahu nebo na dně údolí).
Pro cenovou nabídku na kompletní realizaci vrtané studny (inženýring studny + vrtné práce) mě proto prosím kontaktujte. Další možností je, že si zajistíte vrtnou firmu sami a mě objednáte pouze pro některé úkony.
ČASTÉ OTÁZKY:
JAK PROBÍHÁ REALIZACE VRTANÉ STUDNY?
KOPANOU NEBO VRTANOU STUDNU?
PROČ SI RADĚJI NAJMOUT NA VRTNÉ FIRMĚ NEZÁVISLÉHO HYDROGEOLOGA?
Co realizace legální vrtané studny vlastně obnáší:
-
Provedu prohlídku Vašeho pozemku, zjistím si parametry okolních studen a informace o místních geologických podmínkách z geologických map i z databáze České geologické služby (která si vede evidenci studen). Na základě sebraných informací pak navrhnu optimální parametry a umístění budoucího vrtu. Tedy: hloubku, vrtný průměr, průměr/typ výstroje, umístění vrtu takové, aby budoucí vodní zdroj nebyl ohrožen zdroji znečištění (septiky aj.).
-
Vypracuji řádně autorizovanou dokumentaci (kulaté razítko hydrogeologa, báňského a vodohospodářského projektanta), kterou zašlu dotčeným úřadům a subjektům. K tomu budu potřebovat Vaši plnou moc (vzor poskytnu).
-
Vyřídím za Vás a s úřady vykomunikuji veškerá závazná stanoviska, povolení a souhlasy dotčených orgánů: s krajským a vodoprávním úřadem, správcem povodí, v některých případech s báňským úřadem či dalšími subjekty - např. správci okolních veřejných vodních zdrojů. Získání těchto stanovisek je poměrně únavným procesem a zároveň povinností danou legislativou. Vypořádám také případné připomínky úřadů či majitelů sousedních parcel.
-
Nyní již přijde na řadu vrtání, u kterého budu přítomen jakožto hydrogeologický dozor. Na základě naražených přítoků podzemní vody do vrtu rozhodnu o jeho konečné hloubce.
-
Standardně při vrtání v zástavbě sleduji pomocí automatických čidel případné studny v blízkém okolí. Konkrétně to znamená automatizované a velmi přesné měření úrovně hladiny podzemní vody v blízkých studnách během vrtání nového vrtu (samozřejmá je kontrola manuálním měřením). Zpravidla dojde na okolních studnách pouze ke krátkodobému výkyvu hladiny.
-
Je každopádně užitečné mít to oficiálně zdokumentované, a to hydrogeologem, který se pod to podepíše a dá na to své razítko, čímž ručí za správnost. V budoucnu tím lze snadno čelit případnému nařčení a následným nepříjemným a vleklým sporům o to, zda jste svým vrtem někomu ze sousedů tak říkajíc "nevzali vodu".
-
Úřadu dodám jím požadovanou závěrečnou zprávu shrnující prováděné vrtné práce, čerpací zkoušku nového vrtu (zjištění vydatnosti) i monitoring okolních vodních zdrojů. Ve zprávě doporučím kolaudaci na vodní dílo - vrtanou studnu a zašlu projektovou dokumentaci stavebnímu úřadu. Ten následně vydá stavební (společné) povolení a povolení k nakládání s podzemními vodami, které Vás opravňuje studnu připojit na domácnost a pozemní vodu z ní odebírat.
-
Garantuji, že veškerá dokumentace bude odpovídat aktuální legislativě.
-
Dodržuji termíny / neslibuji nemožné, což snad i trochu dokládá pár recenzí na mém Google profilu.
Proč není od věci zaplatit si nezávislého hydrogeologa?
Rozhodně není povinné a nemusí být ani nezbytné odvrtat původně navrženou (tj. úřadem schválenou) hloubku vrtu. Při vrtání lze vydatnost přibližně odhadovat, dodatečně se to ještě ověří čerpací zkouškou.
Pod zem nikdo nevidí, a tak při návrhu vrtu vždy uvažuji nějakou maximální očekávanou hloubku (vzhledem k mým zjištěním o dané lokalitě, jak vypadají okolní studny, jaký typ horniny se zde nachází atd.). Vycházím se svých zkušeností a držím se spíše pesimističtější varianty, abych zákazníka nenaštval tím, že nakonec za studnu zaplatí mnohem více, než čekal. Při samotném vrtání se pak někdy stává, že je požadované vydatnosti dosaženo již při menší odvrtané hloubce. Vrt se ukončí dřív, což může přinést poměrně značnou finanční úsporu.
Pokud však představují vrtná firma a hydrogeolog stejný podnikatelský subjekt (zákonná povinnost je, aby hydrogeolog byl u vrtání jako odborný dozor a vrtací firmy mají své hydrogeology-zaměstnance), nelze vyloučit, že zde bude snaha o vyvrtání co nejhlubšího, a tedy i nejdražšího vrtu. A to třeba i nad rámec toho, co je nezbytně potřeba.
Geolog-zaměstnanec realizační firmy může zkrátka "kopat" (tedy spíše vrtat) za svého chlebodárce. Cena za 1 m vrtu se v současnosti pohybuje okolo 2000 Kč! Na dvaceti a více zcela zbytečně odvrtaných metrech navíc to Vaše peněženka již poměrně bolestně pocítí.
Nemusí být tedy úplně od věci mít nezávislého hydrogeologa jakožto určitou protiváhu dravosti některých realizačních firem. Zároveň se nesnažím tvrdit, že to takto dělají všichni. Více k tomuto tématu níže.
Takto pak vypadá vrtaná studna ve finále - samotný vrt je zeshora chráněn PVC zhlavím - šachticí. Ta může být řešena i jako pojezdová.
Kopanou studnu anebo vrtanou?
-
Je jen málo případů, kdy představuje kopaná studna (dnes většinou max. 15 m hluboká) tvořená zpravidla betonovými skružemi vhodnější řešení. I takové lokality ale jsou - zejména údolní nivy v bezprostředním okolí větších řek, kde jsou v podloží naplavené písky. Takové studny mohou být i hodně vydatné, protože částečně hydraulicky komunikují s řekou, z téhož důvodu je kvalita jejich vody většinou nízká. Navíc je jejich vydanost dosti odvislá od množství srážek, na rozdíl od studen vrtaných. V sušších letech to pak může představovat problém. Jsou-li situovány v opravdu těsné blízkosti velké řeky, mívají velmi vysokou vydatnost a jako takové mohou být velmi vhodné pro instalaci tepelného čerpadla typu "voda-voda."
-
Výhodou, kromě o něco nižší ceny, je dále to, že v případě kopané studny nepotřebujete tak výkonné čerpadlo, ovšem to je úspora jen v řádu jednotek tisíc.
-
Vrtaná studna má oproti tomu dvě nesporné výhody a to za prvé, že podzemní voda bývá vyšší kvality. Zpravidla obsahuje jen stopové množství dusíkatých látek a když se zadaří, neobsahuje ani bakteriální znečištění. Není tudíž potřeba investovat do zařízení na odstranění škodlivých bakterií (do 10 tis. Kč) a často ani do zařízení pro odstranění dusičnanů (15 - 20 tis.). Zejména to první uvedené je naopak téměř pravidlem v případě mělkých kopaných studen.
-
Za druhé, jak již bylo nastíněno, vrtaná studna nebude zdaleka tak náchylná ke kolísání vydatnosti v závislosti na tom, jak se zrovna daří nebo nedaří srážkám.
-
Jistou komplikací a limitem při realizaci vrtané studny je prostor: Aby bylo možné dostat na místo vrtnou techniku, je zapotřebí průjezd šířky alespoň 3 m a pokud možno rovný nebo jen mírně svažitý terén. Prostor, na kterém bude studna vrtána, by měl činit minimálně 8 x 8 m. Na místě vedle sebe stojí jednak pásová vrtná mašina, jednak kontejner na vrtnou drť, ale pak také větší nákladní auto vybavené kompresorem a těžkým vrtným nářadím, které je podáváno hydraulickou rukou vrtné osádce.
Zuří tu snad zlatokopecká ("zlato-vrtací") horečka ?
-
V mém případě platí pro navržení hloubky studny jedno jediné kritérium: Hloubka bude zvolena přiměřeně místním hydrogeologickým podmínkám, a to tak, abych si byl jistý, že bude dostatečně vydatná - dostatečně vzhledem k tomu, jaké má majitel se studnou záměry. Zatímco pro běžný rodinný dům stačí relativně slabá vydatnost v řádu vyšších setin až desetin l/s, pro bytový dům je potřeba zajistit již poměrně silný vodní zdroj o vydatnosti v řádu spíše jednotek l/s.
-
Protože mi ze samotného vrtání neplyne žádný zisk, nemám důvod zákazníka tlačit do nadbytečně hlubokého vrtu, což o některých vrtných firmách opravdu neplatí.
-
V posledních letech pozoruji stále častější výskyt nových vrtů o hloubkách klidně 70 - 100 m (někdy i více), a to i v místech, kde by stačil vrt možná i o více než třetinu kratší. Není snad potřeba dodávat, že zákazníci těchto firem, v domnění, že to jinak nelze, pouze pomáhají vrtné firmě umořit (pravda, vysoké...) provozní náklady.
-
Funguje zde asi stará osvědčená praktika "obchodování se strachem", tedy argumentace postavená na strašení ohledně úbytku podzemních vod v důsledku poklesu srážek. Jakkoli je na tom kus pravdy, je zároveň nutné podotknout, že srážkové deficity mají na takto hluboké zvodnělé struktury naprosto marginální dopad a ovlivňují zejména mělké zvodně - podzemní vody těsně pod povrchem, tedy hlavně ony mělké kopané studny.
-
Dalším argumentem pro to vyvrtat enormně drahý a zbytečně hluboký vrt někdy bývá, že hlubší vrt = přece větší akumulace vody pro pokrytí špiček ve spotřebě vody (ranní a večerní hygiena početnější rodiny, praní apod). To však dává smysl jen v tom případě, že je vrt velmi málo vydatný (vydatnost v řádu setin l/s), což je spíše vzácnost. Pro vrt střední vydatnosti (tj. v řádu desetin l/s, což je naprostá většina vrtů pro rodinné domy, co mám zatím na kontě) platí, že se vrt stíhá velmi rychle doplňovat. Za takových podmínek je akumulace vody, která se nachází v cca 30 - 50 m hlubokém vrtu, pro běžnou domácnost zcela dostačující.
-
Ostatně v případě výše uvedeného málo vydatného vrtu nemusí větší hloubka vrtu nutně představovat optimální řešení problému malé akumulace. A to sice vzhledem k životnosti vrtu. Hladinu vody v takto slabém vrtu budete totiž i zcela běžnými odběry extrémně stahovat, tj. dělat velké výkyvy. Budete-li tímto způsobem vrt "přetěžovat" více let v kuse, postupně tím snížíte nejen vydatnost, ale i životnost vrtu, a to tím, že se vrt bude postupně zanášet jemnou prachovitou suspenzí (tu přirozeně generuje okolní hornina právě díky "cvičení" s hladinou). Důsledky jsou pak takové, že jednak z vrtu průběžně teče více či méně kalná voda, jednak se rychleji opotřebovává čerpadlo, ale co je zásadní, především se zanáší (kolmatuje) i filtrační obsyp vrtu tvořený štěrkovitým materiálem (obsyp je výplň mezikruží mezi samotnou širší "dírou" vrtu a PVC pažnicí, v níž je zasunuto čerpadlo/potrubí, viz ilustrativní obrázek). To je potíž, která na rozdíl od znečištění vnitřního prostoru vrtu, nemusí jít tak snadno vyřešit výplachem vrtu a odčerpáním kalu usazeného na dně. Do takto slabého vrtu totiž, už když byl nový, přitékalo poměrně málo vody (byť to stále splňovalo nároky RD), ale výše uvedené chybné používání vrtu může situaci zhoršit do té míry, že vrt přestane dávat i to.
-
Tedy shrnutí: V případě, že vrt má již v prvních odvrtaných desítkách m vydatnost v řádu pouhých setin l/s, zpravidla NENÍ v rámci Prahy ani Středočeského kraje (s výjimkou jeho S a SV části, kde je trochu jiný typ geologie) NEJVHODNĚJŠÍM řešením vrtat stále do větší hloubky s cílem vytvoření většího akumulačního objemu vody. Jednak je to dosti "draze" získaný objem (vrtné práce cca 2000 Kč/m), jednak, je-li opravdu slabá (byť jde o dostačující zdroj), začne vrtaná studna časem skomírat.
-
V takovém to případě je vhodnějším řešením nechat vedle vrtu osadit podzemní akumulační nádrž (pro RD stačí objem 1 - 2 m3), která slouží k pokrytí oněch špiček spotřeby. Je nanejvýš účelné namísto dalších 10 - 20 m vrtu investovat do nádrže a příslušenství (druhé čerpadlo, systém hlídání hladiny). Sice je to možná z hlediska realizace náročnější varianta, ale vrt si tímto řešením ochráníte pro budoucí generace.
V případě zájmu o mé služby nebo o konzultaci mě račte kontaktovat. Krátké telefonické konzultace posktyuji bezplatně. V případě výjezdu na parcelu to již bude s poplatkem.